Mohlo by být lépe… Kdyby byla vůle, už dávno bychom měli dostatek obecních bytů, byli by zrušení soukromí exekutoři, děti by nevyrůstaly na ubytovnách a mnozí senioři či samoživitelky by nemusely žít v neustálé obavě, jak zaplatí i jen to nejnutnější. Většina lidí by nežila od výplaty k výplatě, měla by více času na své rodiny, zájmy, svoje obce a komunity, na sebe.

Většině politiků v naší zemi nejde o ostatní lidi, ale jen o jejich osobní profit a prospěch. Řešení sociálních problémů je frází v jejich politických programech. Zejména tradiční levicové strany, u kterých by tyto problémy měly být na prvním místě, v tomto směru zklamaly na celé čáře a hlasy voličů se staly jen prostředkem k vlastnímu obohacení. Dnes tyto hlasy sbírá ANO, ale ani to nepřinese řešení vstřícné k občanům.

Proč řešení sociálních problémů považujeme za důležité? Za prvé víme, že v problémech se může ocitnout kterýkoli člověk, i když si to nyní asi nemyslí.  Za druhé jsme přesvědčeni, že pomoc druhým lidem se vyplatí také společnosti jako celku.

Není nutné vždy vymýšlet nové cesty. Někdy se stačí inspirovat. Ti, kdo žili například ve skandinávských zemích s jejich moderní sociální politikou a vyspělou politickou kulturou, by o tom mohli vyprávět. To je cesta, po které bychom rádi šli.

Chceme investovat veřejné peníze do výstavby bytů, plošně zrušit velkou část exekucí, které už nelze nikdy splatit, namísto složitého a byrokraticky náročného systému sociálních dávek zavést tzv. základní příjem, zvýšit počet míst v domovech pro seniory. Mnoho politiků nás za to bude kritizovat a bude mluvit o potřebě šetřit a nezvyšovat sociální výdaje. Na vybrané a často předražené stavební zakázky, poradenské a právní služby nebo svoji vlastní propagaci tito politici peníze ale najdou vždy. Není to zvláštní? Proč se šetří především na obyčejných lidech nebo těch, kteří potřebují pomoci nejvíce?

Jeden příklad: Současné vedení kraje staví v Liberci tzv. podnikatelský inkubátor. Ten má sloužit vybraným začínajícím podnikatelům. Náklady na koupi budovy, její rekonstrukci a vybavení přitom vyšplhaly až na skoro půl miliardy. To je hodně peněz.

My bychom raději tuto částku vzali a obcím nabídli příspěvek ve výši 500 tisíc korun na každý nový obecní byt. Zbytek by obce mohly pokrýt z dotací ze Státního fondu rozvoje bydlení nebo z úvěrů. To by vystačilo na 1 000 nových bytů. Pak by v kraji mohlo vzniknout dvakrát více nových bytů, než kolik se jich postaví dnes, a navíc s nižším nájmem. Bylo by to lepší než všechny sociální dávky a příspěvky na bydlení, které samy o sobě chybějící byty nepostaví.

Kde je vůle, tam může být i cesta. O tom, na co budou vynakládány krajské peníze v příštích čtyřech letech, můžete ve volbách rozhodnout i vy.